O umělém oplodnění: Jak probíhá v ČR a jak v zahraničí?

Reprodukční medicína je bezesporu jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících lékařských oborů. Zájem o IVF každoročně roste a díky inovativním metodám je úspěšnější než v minulosti. Nové testy umožňují velmi přesnou predikci a minimalizaci potenciálních problémů. Alespoň v České republice, do které kvůli umělému oplodnění jezdí i zahraniční páry. Ale jak je tomu v zahraničí? Péče napříč jednotlivými státy se často v mnohém liší a co je někde považováno za standard, jinde funguje úplně jinak.

Počet vajíček

V souvislosti s IVF byla v minulosti často zmiňována vyšší pravděpodobnost vícečetného těhotenství. Důvodem bylo vložení většího počtu embryí, díky čemuž se zvyšovala pravděpodobnost na uchycení alespoň jednoho. Logicky se však mohlo stát, že se uchytí více vajíček, a proto se u nás od této metody upustilo. V moderním českém lékařství je preferován transfer jediného embrya, což je podle lékařů bezpečnější a nesnižuje pravděpodobnost otěhotnění. Logicky již není taková nouze o dárcovství vajíček.

Preimplantační genetické testování

Medicína je mocná a genetika ještě mocnější. Díky preimplantačnímu genetickému testování lze vybrat zdravé embryo ještě před transferem do dělohy. A právě z tohoto důvodu není zapotřebí transfer více vajíček – lékaři mají jistotu, že je oocyt po genetické stránce v pořádku a mohou odhadnout šance na otěhotnění, aniž by jich museli přenášet více.

V České republice bylo preimplantační genetické testování poprvé provedeno v roce 2005, ovšem ve většině jiných zemí je tento postup preferován teprve krátkou dobu. Například ve Švýcarsku teprve od roku 2017 a v Německu jen vybraných případech. Jinde testováním začínají a lékaři ještě nemají dostatečné zkušenosti.

Jak dlouho se čeká a kolik se platí?

V České republice pojišťovna ženám hradí čtyři cykly IVF za předpokladu, že bylo v rámci prvních třech cyklů přeneseno jedno embryo. V Izraeli jsou podmínky ještě o něco lepší a ženám jsou uhrazeny veškeré náklady až do doby, než se jim narodí dvě děti. V Číně naopak nehradí vůbec nic a v USA obvykle také ne.

Významný rozdíl však panuje také v čekací lhůtě. Páry ve Velké Británii, Itálii a v Německu čekají i déle než rok – pořadníky jsou velmi dlouhé, zájemců o darování spermií málo, a proto je pro ně časově výhodnější umělé oplodnění u nás, byť je vyjde dráž.